Emoční rovnice

napsal: Aleš Kalina

Co je to patentovaná metoda Emočních rovnic?

Tento svět vidíme tak, jak ho chceme vidět, a toto vidění je výsledkem myšlenek, které produkuje náš mozek. Mozek je zatím nejméně probádaný lidský orgán, a poněvadž je zdrojem lidského vědomí a nálad, je nanejvýš vhodné jej co nejlépe poznat a zmapovat jeho funkce. Poznat, proč generuje myšlenky, které generuje, a proč se člověk cítí právě tak, jak se cítí. Metoda Emočních rovnic popisuje funkce mozku v oblasti emocí. Pomáhá nám pochopit, proč se v daných situacích cítíme právě tak, jak se cítíme, a poněvadž se nejčastěji rozhodujeme na základě svých emocí, pomáhá nám pochopit i důvody rozhodování. Mozek pracuje ve třech komunikačních jazycích, v jazyce logiky, emocí a návyků. Metoda popisuje jazyk emocí. Poněvadž mozek pracuje v jazyce emocí s emočními kvanty, ne s větnými spojeními, pomáhá nám tato metoda převést tato kvanta do srozumitelných vět, které při vyřčení zpětně vyvolají emoční prožitek. Poněvadž jde o unikátní vynález pro způsob práce s mozkem, nechali jsme tuto metodu a slovní spojení patentovat.

Jak funguje mozek z hlediska podvědomí a vytváření zápisů?

Již od 4. měsíce od početí si mozek ukládá své první zápisy. Lidský život je jedno velké zapisování. Mozek do sebe absorbuje vše, co do něj přichází prostřednictvím pěti smyslů, a nejen to. Dokáže nasávat informace i tzv. mimosmyslovou formou od ostatních lidí, jinými slovy absorbuje nálady a myšlenky vašich nejbližších, poněvadž k nim existuje tzv. Emoční klíč. Dokonce dokáže pomocí dedukce sám informace vyrábět a ty následně zapisovat. Vše, co jsme v životě viděli a slyšeli, veškeré emoční prožitky z různých situací, jsou v naší hlavě zcela pevně zakořeněny. Nejsilněji se zapisují emoce spojené s osobou našich vychovatelů, kterým mozek vždy přisuzuje hodnotu ANO, aniž by o jejich pravdivosti přemýšlel. Na mnohé zápisy si nepamatujeme, ale přesto s nimi mozek pracuje. Jsou uloženy v podvědomé paměti, mimo dosah vědomí.

Jak se Emoční rovnice projevují?

Zapsané Emoční rovnice v hlavě mají dvě funkce:

Ovlivňují chování a přemýšlení člověka – zkuste si představit jedince, který má Emoční rovnici „Na holku podle svých představ nemám“. Jak tento zápis bude ovlivňovat jeho chování v přítomnosti hezkých děvčat? Určitě se bude cítit v jejich přítomnosti nevrlý, podhodnocený, plný strachu, že je nedostatečný a že tu krásku ze svého okolí si nezaslouží, či že někdo jiný ji určitě získá, ale on určitě ne. A teď si představte, že si dodá odvahy a osloví ji. Určitě se mu tep vyšplhá o polovinu výše. K jeho údivu je ale reakce dívky pozitivní a on i přes své pochybnosti ji pozve na večeři a první rande. Doma na sobě hodinu pracuje, vykoupe se, navoní a oblékne si ten nejlepší oděv. Rande dopadne dobře a on ke své velké radosti získá dívku podle svých představ. Ve vztahu ale postupem času začne být nevrlý a ze strachu, že o ni přijde, jí začne kontrolovat mobil a vyptávat se, kam jde a s kým. Nevyhne se i pocitům žárlivosti a palčivým myšlenkám, že pokud ji bude pouštět samotnou, objeví se na scéně jiný muž, hezčí a lepší, kterému ona určitě podlehne, a on tak i přes veškeré své úsilí ztratí svoji princeznu. Působením těchto myšlenek (které generuje jeho mozek a on jim zcela věří) se změní jeho chování a dívka se začne cítit nepříjemně a osočována. V prostředí nedůvěry se nedobře dýchá, a proto není divu, že ji nabídka od jiného muže zaujme. O to více současný partner začne kontrolovat, vyčítat, poučovat… Ve finále o svoji krásku přijde. Ne proto, že by byl jiný než na začátku, ale kvůli svému ustrašenému chování, které bylo zcela zbytečné, poněvadž partnerka neměla potřebu partnera měnit a byla s ním zcela spokojená.

Vždy se budou v životě jedince nebo dvojici ve vztahu v různých situacích dokazovat – zmíněný partner si dokáže svoji Emoční rovnici „Na holku podle svých představ nemám“, když ho kvůli jeho chování partnerka opustí a on zůstane opět sám. Rovnice se dokazují jak jednotlivcům v jejich různých životních situacích, tak i partnerům ve vztahu. Pokud ve vztahu dojde k oboustrannému emočnímu prožitku, vždy se partnerům něco dokazuje a poněvadž platí, že 70% Emočních rovnic mají partneři podobných, není divu, že důkazy probíhají dost často a intenzivně. Například on má Emoční rovnici „I v množství dobrého nenajdu to, po čem toužím“ a ona má Emoční rovnici „Dělám pro partnera to nejlepší a stejně je to málo“. Po několikaletém vztahu si partner stěžoval partnerce, že má pocit, že ho zklamala, a že spoustu věcí, které mu slibovala, neudělala a cítil se v tomto ohledu partnerkou ošálen. Ona při vyřčení obvinění prožívala nával nepříjemných emocí a pocitů nepochopení, vždyť toho tolik dělá, tolik dobrého přináší a ještě je to málo? Mozek jí vyrobil emoci ponížení, nepochopení a odcizení. Kdybyste se obou na místě zeptali, co se jim dokazuje, dostali byste odpověď ve výše zmíněných rovnicích.  

Jak tato metoda vznikla a jak pomáhá lidem?

Po dobu 20 let jsem pátral, jak je to možné, že někteří, aniž by se příliš namáhali, dosahují úspěchu, a jiní, i přes veškeré své úsilí, končí vždy na místě, odkud vyrazili. Nedovedl jsem pochopit, jak je to možné, že mnohé úsilí nikam nevede, a poněvadž jsem se sám stal obětí neúspěchu nejednoho svého úsilí, věnoval jsem studiu zákonitostí osobního úspěchu mnoho času. Prostudoval jsem stovky knih, osobních svědectví a náboženských principů, abych odhalil, zda je možné najít nějakou nitku, která by mě přivedla k vysvětlení zákonitostí příjemného života a dobrého pocitu. Při těchto pozorováních lidských osudů jsem si všiml, že to, co lidé říkají, má přímou souvislost s tím, co denně prožívají. A tak jsem začal při konzultacích jednotlivé výroky svých klientů zapisovat a zpětně si ověřovat, zda to, co jsem si zapsal, je pro ně pravdou. V 70 až 95 procentech to pravda skutečně byla. Když se mi podařilo z vyprávění klienta sepsat všechny jeho výroky, bylo z nich jasné, že tyto první Emoční rovnice přesně zobrazovaly jeho svět, na který si na konzultacích stěžoval a ze kterého chtěl uniknout pryč. Odhalení této 100% podobnosti bylo prvním světélkem na cestě odhalování a popisování zákonitostí mozku a jeho síly.

Metoda Emočních rovnic pomáhá lidem tak, že když jim pomohu najít jejich Emoční rovnice, pochopí, že jejich svět je pouze odrazem jejich přesvědčení a ne hříčkou nevyzpytatelného osudu. Naučí se, že když jejich současný svět odráží to, co vidí před sebou na papíře, je možné změnou obsahu hlavy vstoupit do světa, který skutečně chtějí. Tento svět je pro mnohé pouhým snem, který se jim stává realitou.

Jak funguje vyhledávání Emočních rovnic?

Emoční rovnice se vždy budou v životě člověka někde zobrazovat a dokazovat. To je zákon stejně silný jako gravitace. Jeho účinnost není sice vidět pouhým okem, ale to neznamená, že se neprojevuje. Pokud tedy člověk přijde na koučink a chce ve svém životě něco změnit, naslouchám jeho životnímu příběhu a situacím, na které si stěžuje, a vím, že jsou to právě ty situace, ve kterých se mu dokazují jeho Emoční rovnice. Z jeho vlastních slov mu identifikuji ty věty, které co nejlépe charakterizují jeho situace. Dále vím, že mozek vždy zapisuje ukládané informace s hodnotou pravda (Ano). Jde o bitový, víceokruhový počítač schopný zpracovávat více úloh najednou nezávisle na sobě, podobný těm, které známe z kanceláří. Nenaleznete v něm zápisy s hodnotou nepravda (lež). Proto si všichni myslíme, že právě to, co říkáme, prožíváme a cítíme, musí být pravda, i když pro okolí to může být (a častokrát taky je) úplný nesmysl.

Jak funguje otáčení Emočních rovnic?

Při otáčení musíme mít na paměti, že pracujeme s nejvýkonnějším počítačem na světě, který má své zákonitosti a pokud je dodržíme, bude s námi bez problémů a rád spolupracovat. Prvním důležitým zákonem je, že mozek si nezapíše žádnou informaci, pokud si ji sám neohodnotí jako pravdu (Ano) a dále platí, že vše, co si mozek dokáže představit a v představách emočně prožít (tzv. emoční film), si nebude sám negovat. Při otáčení rovnice tedy chceme vytvořit její protipól tak, aby si jej mozek neměl potřebu negovat a my jsme se při tom cítili dobře. Prakticky to funguje tak, že se posuneme o dva roky dopředu a představíme si pro sebe příjemnou situaci, jakoby stará rovnice už neexistovala (neplatila, nebyla vidět, neprojevovala svoji sílu). V představách si promítáme svůj emoční film. Vidíme a cítíme vše, co bychom za dva roky chtěli prožívat ve svém světě. Pokud tento film vidíte a prožíváte, vypíšete si z něj tzv. klíčová slova nebo věty a z nich si sestavíte nové rovnice. Nyní je důležité, abyste se zeptali sami sebe, zda jsou pro vás tyto nově nalezené rovnice pravdivé a zda se za dva roky 100% naplní. Pokud je váš mozek vyhodnotí jako nepravdu nebo skoro pravdu, vymysleli jste nefunkční otočku a musíte vytvořit nový emoční film a celý proces opakovat.

Typické Emoční rovnice a jejich otočky

Jak je možné, že o Emočních rovnicích nevím a nemohu si je hledat sám?

Celý život žijeme se svým mozkem a jsme s ním tak spojeni, že nejsme schopni registrovat, že věci, které nám předkládá, mohou být nesmysly. Náš mozek se vyvíjel už v těle matky a jeho vývoj byl součástí vývoje celého našeho těla. Jsme sžilí se vším, co nám nabízí, posloucháme jeho rady a názory odjakživa a teprve později v životě si začínáme uvědomovat, že ne vše, co nám z hlavy přichází, je hodno následování. Oprostit se ale od této závislosti a totálního spoléhání se na tento nástroj je celoživotní úkol. Mozek má vše zapsáno s hodnotou pravda, takže si vždy budeme myslet, že vše, co děláme, říkáme a jak přemýšlíme, je v pořádku. Proto je tak těžké si své vlastní vzorce chování odhalovat sám. Člověk totiž není schopen se sám vidět objektivně. Kdysi někdo řekl: “Nemůžeš vidět obraz, pokud sedíš uvnitř rámu“. Nemůžeme tedy vidět své chování a jeho důsledky do všech detailů sami a potřebujeme vnější pohled.

Když si Emoční rovnice otočím, je to napořád a proč?

Naši povahu, přemýšlení a jednání určuje náš mozek a jeho nastavení vazeb mezi neurony. Nervových buněk je v hlavě člověka okolo sto miliard. Každý člověk je unikátní právě díky jedinečnosti své povahy, a ta se formovala okoukáváním všeho, co jsme během svého života viděli, slyšeli a cítili. Mozek tyto vjemy zapisoval tak, že si propojoval jednotlivé neurony pomocí svých vazeb (tzv. synapsemi). Ve vytváření těchto vazeb je nesmírně výkonný a pohotový. Pokud si například přečtete článek v časopise a chcete jej převyprávět svému známému, mozek si k tomuto účelu musel vytvořit 250 tisíc vazeb! Jistě chápete, že je v této práci neomylný a výkonný. Pokud tedy chcete přeprogramovat své Emoční rovnice pomocí otoček a z nich plynoucích Emočních filmů, stačí s novou rovnicí pracovat 7 dnů po dobu jedné minuty. Čili každý den po dobu jedné minuty si budete přehrávat ve své hlavě Emoční film vyvěrající z vaší nové rovnice a nejpozději za 7 dnů budete mít novou neuronovou vazbu zafixovanou. Tato vazba se už nikdy neztratí.  

Odhalte i vy své Emoční rovnice

PDF verze (klikni pravým a ulož jako)